Právo nemovitostí

Toto zcela nesprávné právní posouzení věci, stěžovatelé zcela konkrétně napadli, s tím, že neexistuje zákonná norma, která by zakazovala vlastníku věci věc zcizit po podání odpůrčí žaloby. Stěžovatelé svůj právní názor na danou problematiku konkrétně vyjádřili v dovolání takto: „Zák. č. 40/1964 Sb. neobsahuje ustanovení, dle kterého právní úkon učiněný po podání odpůrčí žaloby by byl neplatný.“
Argumentace stěžovatelů má rovněž oporu v nejaktuálnější judikatuře samotného Nejvyššího soudu ČR, kdy podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1666/2014, ze dne 19. 2. 2015 „Převede-li osoba, v jejíž prospěch byl odporovatelný právní úkon učiněn, od dlužníka nabytý majetek na další osobu poté, co proti ní byla podána odpůrčí žaloba, může být právní úkon, kterým došlo (mělo dojít) k dalšímu převodu od dlužníka nabytého majetku, neplatný, jen jestliže věřiteli vzniklo právo na uspokojení jeho pohledávky z věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které odporovatelným právním úkonem ušly z dlužníkova majetku, tedy, řečeno jinak, jen jestliže bylo odpůrčí žalobě vyhověno pravomocným rozhodnutím soudu.“